Tak snad už poslední
Homeopati, ke kterým chodím já, rozhodně nic z aury neodečítají. Povídají si o běžných problémech, o zdraví, psychicke a tak dále. Někdy hodinu, někdy víc, někdy deset minut.
Podle toho, co ze mně vypadne, pak postupem, který je pevně stanovený (ale kterému opravdu nerozumím, neb homeopat nejsem) určí pomocí knihy Materia Medica (cca 3000 stran malých písmenek) aktuální obraz léku, v kterém se zrovna nacházím. Ten lék se pak aplikuje. Toť celý okultismus.
Je pravda, že pokud je člověk zrovna v obrazu nějakého výrazného, často vídaného léku, lze leccos poznat už z jeho chování, z napětí těla, výrazu tváře, mimiky, gest - tedy v zásadě mimosmyslově. Což, pokud je někdo dostatečně senzitivní, může v rozhodování při určení léku jedině pomoct.
A taky je pravda, že postupů je čím dál více a jsou rozmělněné - viz předchozí příspěvek o jednotlivých druzích homeopatie. To je právě ta potíž, že každý člověk cítí potřebu si v rámci svého ega přidat k základu kousek ze sebe. A to je blbé. Měli bychom se držet toho, co nám bylo dáno, a nezkoušet to vylepšovat.

Mmch, veterinární věda již homeopatii uznala a oficiálně ji vyučuje na Vet. fakultě v Brně. Myslím minimálně šestým rokem, takže žádný módní výstřelek.

A myslím, že homeo ani neusiluje o to, být vědou - není založena na technicko-chemickém základě jako klasická medicína. Jednou třeba bude možné prokázat, co a jak přesně, ale zatím to nejde. Proto bude vždycky fungovat souběžně s klasikou, vhodně ji doplňovat a především plnit preventivní funkci.