Ahoj Luci, jsem zde také nová a dosud se se svým trápením potýkám sama. Po přečtení téměř všech příspěvku jsem dostala neuvěřitelnou chuť si popovídat o svém snažení s někým, kdo mi neřekne:nemysli na to, nepřeháněj to atp. S manželem se snažíme o mimi asi 4 měsíce (nejdelší měsíce).Dítě si přeje stejně jako já, ale když se dostaví M, tak si z toho nic nedělá a spíš mě uklidňuje, že to vyjde jindy.Nyní mám 18. den cyklu a jsem v napětí, ostatně jako každý měsíc. Ale myslím si, že z toho nic nebude. Příští měsíc ale určitě vyzkouším co nejvíce triků, které jsem tady našla. Mé švagrové se narodilo před 2měsíci mimi - první jsem si poplakala dojetím, ale nyní ji kupuji dárečky a chodím švagrové pomáhat. Je to určitá relaxace.
Doufám, že naše snažení se brzy projeví, třeba jako dáreček pod stromeček.
Budu ráda, když mi napíšeš taky něco o sobě a svém snažení.
Jinak přeji všem snažilkám mnoho štěstíčka.