Jsou to sice už dva měsíce co jsem ve FTN v Praze -Krči porodila naší krásnou holčičku a tak už mám s odstupem času na některé věci trochu jiný názor, ale přesto bych ráda něco o této porodnici napsala, aby se zde nevedla jen diskuse na téma epidurálu, který se opravdu v této porodnici hradí ve výši 3500,- Kč, neboť ji provádí soukromí anesteziologové.
Pro tuto porodnici jsem se rozhodla nejen kvůli vzdálenosti od domova, ale především z toho důvodu, že jsou první porodnicí BFH ( „přátelskou k dětem“ a tedy plně podporující kojení ). V této porodnici jsem také navštěvovala předporodní kurzy pořádané pí. Šimánkovou a v rámci tohoto kurzu nám mj. ukázali porodní sál i odd. šestinedělí . Před porodem jsem také docházela měsíc do prenatální poradny.Prostředí nic moc ( především WC ), ale měla jsem štěstí na příjemnou sestřičku i vyšetřující lékařku. Lékaři se v prenatální poradně střídají, ale i přesto, že jsem absolvovala asi 6 vyšetření zažila jsem jen jednou jiného lékaře. Vlastní pobyt v porodnici jsem si užila dostatečně, protože vzhledem k tomu, že se našemu miminku ode mě moc nechtělo, nastoupila jsem v 42.týdnu na zátěžovou zkoušku. Žádala jsem o nadstandardní pokoj, ale bohužel bylo plno, takže jsem byla umístěna na běžném šestinedělí. Na porodní sál jsem byla přijata druhý den v 9,00 po 13 hodinách bolestí ( 9 hodin 15 minutové s intenzitou jako při bolestivější menstruaci a 4 hodiny po 5 minutách ).
Vzhledem k tomu, že právě probíhaly dva porody, neměli na mě moc čas a tak jsem na přípravu namísto v 9,00 šla v 10,00. To už manžel přešlapoval za dveřmi. Nemám nic proti holení ani klystýru, myslím, že jsou opodstatněné. Navíc se běžně stejně holím a tak jsem byla ušetřena alespoň toho aby mě holila sestřička a nikomu nevadilo, že mám ochlupení na stydké kosti. Klystýr jsem zažila už při jiné příležitosti, takže jsem věděla co mě čeká, i když přeci jen při kontrakcích ( po 3 min. ) je to o něčem jiném, ale nedokáži si představit, že bych jej odmítla. Po přípravě už ke mně přivedli i mého manžela. Ještě mi bez jeho asistence propíchli plodovou vodu ( asi v 10,30 ). Samotný zákrok bych normálně necítila, ale doktorka, která mi jej prováděla byla velmi mladá a tak předpokládám, že i nezkušená a tak se jí to nedařilo. Nebýt přihlížející doktora ( MUDr. Sever ) asi by mě trápila ještě mnohem déle.
Pak už mě a manžela zavedli na jediný samostatný pokoj, kam mi na mé přání donesli i balón. Měli jsme štěstí, že na běžných boxech ( které jsou od sebe odděleny jen částečnou příčkou ) byli další dvě rodičky. Personál na sále byl milý, hlavně porodní asistentka.
Jako prvorodička jsem nevěděla jaké „bolesti“ mě ještě čekají a tak jsem se ptala i na epidurál resp. kdy si o něj mám říct pokud se pro něj rozhodnu ( samozřejmě jsem to chtěla zvládnout bez něj, ale chtěla jsem mít otevřená zadní vrátka ). Bylo mi řečeno, že je ještě čas. Což byla sice pravda, ale dál už se mě nikdo neptal a vzápětí mi dali čípek s analgetikem a taky kapačku s Dolzinem, což mě „oblblo“ tak, že jsem ztratila pojem nejen o čase a hlavně jsem usínala. Většinu jsem se dověděla až dodatečně od manžela. Každopádně jsem se více probrala až při tlačení ( 14,00 ). Naše holčička přišla na svět ve 14,25. Nepoložili mi jí na bříško s pupeční šňůrou jak jsem si původně přála ( ta mladá lékařka mi řekla, že to prý nedělají, ale možná to zkusí, ale já už jsem byla natolik vyčerpaná, že jsem z její nejistoty dostala strach a raději nenaléhala). Malou mi krátce ukázali a manžel s ní odešel do vyšetřovací místnosti. Já zatím prošla 3. dobou porodní a šitím ( to bylo pro mě na celém porodu nejhorší, nepamatuji se zda mě o nástřihu předem informovali, ale stejně jsem s ním počítala a nebránila bych se mu ). Asi do hodiny přišel manžel s malou v náručí a za pomoci asistentky mi ji přiložili v prsu, kde sála asi 30 minut a mohla jsem si jí konečně užít. Pak mi jí zase vzali, ale vzhledem ke stále doznívajícímu vlivu analgetik a vyčerpání jsem se opět nebránila. Převezli mě zpátky na šestinedělí, ale na jiný pokoj, kde jsem se poprvé setkala s opravdu nepříjemným přístupem. Nebudu to zde rozepisovat, ale nebyla jsem s přístupem zdejších sester moc nadšena a ve srovnání s odd. nadstandardu, kam jsem nakonec byla po 3 dnech přemístěna, je to skutečně „nebe a dudy“. Na nadstandardním odd. je nejen velmi příjemné prostředí, ale hlavně atmosféra, kterou vyváří báječné a profesionální sestry a to nejen ty dětské, ale i staniční. Všem jim opravdu moc děkuji za sebe i za naši holčičku, která i jejich zásluhou ( kojení ) tak dobře prospívá. A kam půjdu rodit příště? Myslím, že opět do Krče, ale doufám, že do té doby bude více pokojů s individuálním režimem a také jsem odhodlána udělat vše pro to, abych si porod prožila v plném vědomí bez analgetik. To mě mrzí do dneška!