jo... takhle jsem se kdysi asi dva roky smála stejný volovině... kdybych nebyla blbá tak jsem měla čas se připravit, našetřit, přemýšlet...
někdy pá blbějch blond vlasů je dost důležitejch...
pak jsem odešla bez korunu, zdeptaná, v ruce jen dítě, tašku věcí a vidinu dluhů, který za ty roky co se já u žehlení pitomoučce smála těm vlasům, stihnul nadělat...
né každá ženská co má ten blbej pocit, že se něco děje je nemocná, žárlivá.... někdy prostě jen není blbá...