Přidat odpověď
já jsem jako dítě byla na pohřbu svojí prababičky, byly mi necelé 4 roky, traumatické to nebylo, bylo to úplně přirozené. Rakev byla v kostele otevřená. Nebyli tam z dětí akorát malí kluci - 2 roky, z důvodu, aby nedělali bordel na zádušní mši, teta s nima byla venku na hřbitově u kostela. Na uložení rakve do země jsme byly všechny děti...
Osobně by mě ani nenapadlo děti nebrat na hřbitov, chodíme tak pravidelně, zapalujeme svíčky. Chodíme na "naše" hřbitovy, kde máme "svoje" lidi, ale třeba i ve vsi, kde teď bydlíme. Děti natrhají kytičku a pak ji dáme na hrob, který vypadá opuštěný a zapálíme tam svíčku...
Myslím, že pokud ze smrti nemá trauma rodič, nebude ho mít ani dítě, tohle se prostě přenáší a pokud má dospělý strach ze smrti, nebo s ní není vyrovnaný, tak to pochopitelně přenese i na svoje dítě.
Předchozí