Mám 2,5 letou dceru, je hodně živá, zvídavá, má ráda velký přísun podnětů (jde z jednoho do druhého). V poslední době se mi moc nedaří domluvit se s ní např. když jde do postele nebo má smrkat. Její tempo nějak nezvládám. Je to hlavně ve chvílích, kdy je unavená. Lámu si s tím hlavu. Jde do postele a zjistí, že zapomněla obléknout miminko, pak zas něco dalšího, dohadujeme se, všechno se pak natahuje a mně z toho tečou nervy (zvlášť večer). Jsem cholerik... Nechci na ni křičet, pořád ji honit. Největší úspěch má, když zapojíme hru, ale už mi dochází inspirace. Pořád řeším, kdy ustoupit, kdy zatlačit. Bojím se, abych neustupovala moc, nakonec je z toho scéna a brečíme obě. Prošla jsem velmi autoritativní nesmlouvavou výchovou, tak v tomhle dost tápu. Na čem byste např. v tomhle věku trvali, a co naopak nechali plavat? Někdy se mi zdá, že toho po ní chceme moc. Tipy a zkušenosti ocením. Děkuji.