Ahoj Snejdy,

máme stejně starého kluka. Pocházím asi z velmi podobných poměru a tak mi velkým pomocníkem v sebeovládání a reakcích jako takových pomohla knížka Respektovat a být respektován. Náš kluk je taky rarach a vše ho podnítí k akci, není to teda žádné velké zlobidlo a docela se nám daří se domluvit, ovšem nesmíme dojít do té fáze, že už je unavený. To potom je jak na pérkách a neví co se sebou a pak naprosto nevnímá okolní svět, se mi zdá. Ted´ je to o to složitější, že už se mu moc nechce po obědě chodit spát a tak přesně tyhle situace pak vznikají večer, kdy s tím ale toho moc nenadéláme a snažím se rychle ukončit proces uspávání a pořád si opakuji, že ted´ už je tak unavený, že jakékoliv zvyšování hlasu či jiné formy trestání jsou stejně naprosto k ničemu neb už se nemá moc pod kontrolou. Ideální je když spí po o a pak je to pohoda. Tak že moje rada je, snažit se nedostat se do té fáze, kdy je dítko už přetažené. Ale jinak si myslím, že to určitým zpusobem patří k věku a je jen na nás, jak se s tím chceme vyrovnávat.... . Tak hodně síly