Tak to musíš asi cítit nejlíp sama. Já měla syna ve 21 letech, chtěného. Manželství vydrželo jen 1 rok. Neužila jsem si takového svobodného života jako kamarádky, nemohla jet do zahraničí za prací, nezažila jsem jako holky pocit bydlet s někým na hromádce, užívat života, sportovat, chodit na zábavy, do restaurací, atd.
Ted už je to 11 let, mám už novou rodinu, jiného partnera a dcerku k tomu.
Fakt je ten, že syn je moc chytrý a hodný a přes prvotní obtíže a protloukání se s ním jako samoživitelka, bych svůj život asi neměnila. Nelituji toho, svoje děti beru jako to nejkrásnější, co mě v životě potkalo a nejhodnotnější, co člověk vůbec může v životě " vytvořit"
Takže záleží na Tvém postoji a přístupu k životu. Přeji mnoho sil a ať je Tvé rozhodnutí správné