jestli jsi rozhodnutá, že dítě chceš, a je všechno úplně v začátku, máš minimálně 8 měsíců na vyřešení situace - bydlení, peníze, výbavička, škola, hlídání a pomoc a nakonec i vztah s maminkou, který, pokud maminku poslechneš, se může pokazit napořád.
Zkus jí říct, že ne, že nechceš mít jednou pocit, že ti sebrala dítě, že radši budeš žít s tím, žes ji třeba měla poslechnout a všechno by bylo jednodušší, ale že bys ji nerada jednou něco vyčítala.
Řekni jí, že ji chápeš, že tys to tak taky nechtěla, ale když to tak dopadlo, tak se musíš rozhodnout ty a to rozhodnutí za tebe nikdo jiný nemůže udělat, že jsi ráda, že ti řekla všechno, co si o tom myslí, protože ti to pomůže srovnat si v hlavě všechno, že budeš moc ráda, když ti pomůže, ale konečné rozhodnutí že za tebe udělat nemůže.

Nejsi nezodpovědná, selhání antikoncepce je něco, co se stane i jiným. O styku v tomto věku by to byla jiná diskuse, ael o to teď už nejde.

Maminka má určitě takový ten pocit "co na to řeknou lidi", o interupci se nikdo nemusí dozvědět, rostoucí bříško a pak miminko se přehlídnout nedá a lidi dokážou být zlí.


Možná i maminka potřebuje od tebe slyšet, jak si to představuješ dál, možná má pocit, že to bude všechno na ní, že už miminko a další dítě nezvládne, určitě si myslí (oprávněně), že sis ještě měla užívat a ne se starat o dítě. Potřebuje možná nějaký konkrétní plán, který pak třeba můžeš změnit, ael dej i jí jistotu, že víš co a prč to děláš, připomeň třeba toho malýho synovečka, psalas o sestřenici přítele, kteráý byla ve stejné sotuaci jako teĎ ty - prostě mamince ukaž, že má sice teprve 16letou, ale už rozumnou dceru.

Ale chápu, že maminka si to nemyslí a myslet nebude, za jednou ji nepřesvědčíš, možná budou lítat nějaký nehezký věty, možná práskat dveře, ale ty musíš ukázat svou sílu a vydržet to, nehroutit se, nevyčítat, jen si stát za svým rozhodnutím.

Možná by se mohla maminka sejít s babičkou, která slíbí pomoc, aby si to vyříkaly po ženským a dospělým způsobu.