Hroudo, to mám stejně - práci, plus vedlejšák kvůli penězům... leckdy jedu od rána do večera a kdyby šlo jen o mě, vem to čert, ale ty děti ze mě fakt nic moc nemaj... po odpolednách buď mám pracovní schůzky, nebo papíruju a hrajou si sami, nebo je vláčim po městě - jen za posledních 14 dní se mnou asi 4x čekali fronty a absolvovali jednání na úřadech (pracák kvůli zřizování novýho místa, finančák, OSSZ, banka...)... a to jsou vlastně věci jakože po práci. Mladší řeší, proč to všechno musim dělat já - říkala jsem mu, že jsem to zrovna já, kdo to může všechno podepisovat a on by rád, abych to předala někomu jinýmu, jenže to už řešim rok - ono není komu a někdo to udělat musí...