je ti teprve 16, máš fakt blbý věk, kdy s tebou mávají pubertální hormony a celkem ti nezávidím ještě k tomu nálož hormonů těhotenských, to musí být síla...
ale pokus se vydržet, trvat na svým rozhodnutí, nehroutit se, nebrečet a hlavně se nevztekat, to by ti nepomohlo. Snaž se zůstat přesvědčivá, můžeš se vším, co maminka říká souhlasit, ale nemusíš proto poslechnout, teď už nerozhoduješ jen za sebe, ale za vás tři a to je moc, maminka si to v tuto chvíli možná neuvědomuje, jde jí o tebe, o tvoje štěstí, nemyslí to s tebou nijak špatně, jen má jinou představu, jenže teď už to nejde rozhpodnout se podle ní, teď už se musíš rozhodovt za zebe, tak jako ona chce teĎ rozhodovat, jak je zvyklá, za své dítě, tak teď už i ty musíš rozhodovat za své dítě, i když je to zatím jen shluk buněk, ale existuje a je v tobě, proto záleží jen na tobě, jak to dopadne.

moc ti ddržím palce, aby ses rozhodla dobře, abys toho nikdy nemusela litovat, ať je to rozhodnutí teď jakýkoliv.