Petulko, neměla jsem sílu ani chuť dočíst posledních asi 50 příspěvků, Libik to dost obrátila a to se mi nelíbí, napadání, pohrdání a odsuzování, to nemám ráda.

Moje maminka jezdí hodinu vlakem, několikrát za týden, aby hlídala a starala se o dceru mýho brýchy , aby švagrová mohla začít chodit do práce, před tím tam jezdila proto, aby švagrová mohla chodit během MD na cvičení, na němčinu, za kamarádkama. Takže to, že by ti maminka občas pohlídala, rozhodně mení tím, že je ti 16 a potřebuješ dodělat školu, mojí švagrové je 30 a hlídání potřebují pořád a maminka, která moje děti téměř nevidí (a to bydlíme v jendom domě, jenže my se postaráme radši sami) hlídá bráchovi pořád.

Dodělat školu s dítětem jde, zvádli to i jiní

skončit vztah s přítelem jde taky, stalo se to i jiným, na to všechno věk nemá vliv. NAvíc on po roce a půl asi ví, s kým chodí stejně jako to víš ty, takže bych to neviděla na rozchod v nejbližší době. A co potom, kdybyste se rozešli? copak jiní přemýšlí v době svatby o rozvodu za 5 let? a kolik jich takových je.

ten podovný argument s výchovou a staráním se o vnouče, když má babička vlastní plány - no máte i tu přítelovu babičku, takže by to na mamince rozhodně nebylo vždycky, navíc předpokládám, ž ty bys nenechala dítě hlídat denně, takže by třeba každá hlídala jeden den v týdnu a to není až tak velká oběť. To dělají i jiný babičky.

že bys neměla dítěti co dát? pokud myslíš materiálně, tak přítel vydělává dost, jeho lat je dost velký na uživení rodiny, navíc ty máš nějaký sociální dívky jistý a dítě taky, takže by vám zle nebylo. A pokud myslíš to nemateriální, tak dítěti můžeš dát mnohem víc, než nějaká 30letá, která i pořídí tídě jen proto, že ostatní už děti mají taky a pak si stěžuje, jak jí dítě brání v kariéře a bere jí volný čas

jestli máš ještě možnost, dobře si to rozmysli, moje spolužačka otěhotněla sice "až" v 18, ale byl to druhý ročník vysoké a její narychlo manžel byl o rok dál, taky vyskooškolák.

Celá rodina, všechny tetičky, gratulovaly k těhotenství a slíbily pomoc a opravdu, spolužačka byla na MD asi dva mědíce a pak se teta čerstvá důchodkyně starala o malou, kamarádka teda měla pořádnou honičku, aby všechno dohnala a zvládla, protože to byla škola nespojitelná s těhotenstvím i kojením a velká vzdálenost na dokíždění, tak "propadla" o rok a všechno zvládla.

a po škole chftěla hned otěhotnět znovu, jenže měal zdravotní potíže a po 10 letech se konečně an IVF povedlo mít další dítě.

Kdyby tenkrát ša na potrat, zvlášť z donucení, asi by to vyčítala nejen sobě, ale i tomu, kdo by ji přinutil

já vím, že 16 není zrovna ideální věk, ale není to ani žádná katastrofa, tělo už to zvládne a pomoc potřebujou i jiný maminky, i ty 30letý

Jestli na potrat půjdeš, přeju ti hodně sil a taky přeju tobě i tvé mamince, aby to nepokazilo váš vztah už napořád, stejně tak tobě a tvýmu příteli, abyste se nerozešli, protože jestli i on chce dítě, bude naštvaný na tvou maminku víc než ty a to může být konec, no a pak maminka vytáhne argument, že ona to říkala, že se rozejdete, ale že by to bylo takto, už jí nedojde