Ahoj Petulko, já na tvém místě bych si to ještě rozmyslela. Přece jen je to život a život je největší dar a může se stát, že už další dítě se ti nepodaří mít. Toto opravdu není lepší řešení než si dítě nechat. Já osobně si myslím, že v těchto případech je nejlepší adopce, svému dítěti alespoň dáš šanci na život! Vzít život nikdy není řešení a zvládnout jde opravdu téměř vše, myslím, že kdybys chtěla, určitě bys mohla vystudovat i tu vysokou a užívat života si můžeš později, až dítě vyroste. Viděla jsem v televizi příběh o jedné ženě v Německu, které dala přednost kariéře manažerky a nechala si dítě vzít, ale pak už se jí nepodařilo mít dítě a zůstala bezdětná. Tohle musí být strašné. Kdyby to prostě bylo na mě, zvolila bych asi adopci. Co se týče tvého partnera, je to skvělé, že tě podporuje, většina děvčat tvého věku, které otěhotní takového nemá! Navíc, když na potrat půjdeš, tak by se vám to partnerství asi mohlo rozpadnout, proptože v přijdou výčitky! Važ si toho, že můžeš mít děti a máš skvělého přítele! Já sama třeba nevím, jestli děti budu moci mít.Za pár le všechno budeš určitě vidět jinak!
A navíc dítě v šestnácti není žádná tragédie, ani ti to nevezme kariéru! Dělat to, co tě baví můžeš i s dítětem a kariéru můžeš budovat, až dítě vyroste.
Držím palce a doufám, že si své rozhodnutí nebudeš někdy vyčítat. Julie