Naší Madlí říkáme Víla Žvanilka. Mluví pořád. Když nemluví, zpívá. Když nezpívá, tančí a kvílí si k tomu "melodie". Když nekvílí ani netančí, přehrává scénky z pohádek, ze školky, z kroužků, za pomoci panenek a plyšáků či maňásků(u čehož nepřetržitě mluví). Taky pořád maluje, což by se zdálo, že k tomu slovní doprovod není potřeba - omyl, někdy je doprovod i hudební či veršovaný. Většina pohádek, písniček a básní je samozřejmě vymyšlená. Když náhodou nedělá ani jedno z toho, buď spí (a to není jisté, občas zpívá i ze spaní), nebo je načase odjet na pohotovost, protože má nejmíň čtyřicítku.

V sobotu jsme byly na dvouhodinové procházce. Za tu dobu stačila vymyslet cca 3 příběhy o různých zvířatech, které jsme cestou potkaly (mělo to i hlavu a patu, kupodivu), dvě písničky a básničku. Volně to prokládala monologem na libovolné nesouvisející téma. A pak že si na procházce člověk vyčistí hlavu
Naštěstí pro ni i pro okolí neřve a nevyžaduje příliš účasti na konverzaci. Vystačí si prostě sama .
Docela se těším, až se naučí psát - třeba v tom spočívá její budoucnost