Desser, ty to máš docela hodně hodnotově pomýlené. Fajn, nesnesla by jsi podpantofláka (jak jsi přišla na to, že muž, který se stará o děti a vaří je podpantoflák?), tak s ním prostě nebuď. Nejste náhodou některé až příliš rozcapené? Muž má dělat vše (protože jinak by dotčená založila nějakou jinou idskusi, že je na vše sama a nikdo jí s ničím nepomůže), chodit do práce, starat se o děti, vařit a uklízet, dávat jí prostor, chodit do hospod, bo to dělá pravej chlap (ha ha), současně jí nosit květiny, vždy být milý a empatický, přitom chlapský. Hezké. A jste pro takového ideála rovnocenými protějšky? Nebo jen rozcapené manželky, které se samy moc nepředřou, ale nároků mají za dva?

Jinak za sebe, kdybych byla podváděná manželka, vědět to chci. Nechci žít ve vztahu složeného z klamů. Myslím, že jsem dostatečně silná na to, abych o nevěře a její akceptaci neteoretizovala, ale pak chodila s klapkami na očích... to nechci, realitu ustojím. Do rány je potřeba říznout, aby hnis vytekl. Jen tak je možné uzdravení.

Na místě kamaráda zakladatelky bych s tím manželku úplně normálně konfrontovala a dala jasně ohraničenou lhůtu pro vyřešení paralelního vztahu.