Makovko, když to vezmu od konce - manželův strach, že nebude mít rád své druhé dítě tak, jako první, naprosto chápu, měla jsem to tak i já sama. Obávala jsem se dokonce i celou dobu, co jsem druhé čekala, ale samozřejmě hned na porodním sále přišla láska jako trám To už si příroda ohlídá, i u manžela Jinak po třetím dítěti toužím stejně, jako ty, i manžel by byl pro, ale už mi bude čtyřicet a finančně momentálně zvládáme jen tak tak ty dvě děti, takže už se asi nedočkám Ale kdybych zítra vyhrála jackpot, neváhám ani vteřinu. Znám několik rodin se třemi dětmi a všichni si pochvalují, že ten nejmladší je úžasný mazlíček celé rodiny a všechny děti se mají moc rády. Myslím, že v takové rodině se ideálně formují různorodé vztahy a je to nesrovnatelně bohatší zázemí pro všechny její členy oproti rodinám méněčetným. ALE - idylka je podle mne možná jen ve chvíli, kdy má taková rodina odpovídající zázemí. To může být pro každého jiné, někdo ke spokojenosti potřebuje dům s pěti ložnicemi a pravidelné dovolené u moře, někomu stačí dvoupokojový byt a stan u rybníka, ale důležité je, abyste nežili ve stresu, který by kazil vztahy a atmosféru v rodině. Jakmile byste žili s pocitem, že si nemůžete dovolit skoro nic z toho, co byste svým dětem rádi dopřáli, nemá smysl početnou rodinu zakládat.