Včera se mi zdál zvláštní sen, musím na něj celý den myslet. Přišla k nám domů na večeři moje prababička, maminka mé milované babičky. Nikdy jsem ji nepoznala, protože zemřela dva roky před mým narozením. Moc mě to mrzí, protože podle vyprávění babičky to byla výjimečná žena.. V tom snu jsem přišla ke stolu, přestože jsem ji neznala, prostě jsme věděla, že je to ona a byla v šoku, jak to, vždyť přece už nežije..Ona se usmála, prohlížela si mě a řekla, že nás vždycky chtěla navštívit a vidět mě, ale nikdy se to nepodařilo, až teprve teď.. ještě jsem se jí ptala na spoustu věcí, kde teď je, jak se tam má, jaké to je na tom světě, kde teď je..ale bohužel už si to vůbec nepamatuju, ale tahle věta mi utkvěla v paměti..
Máte podobný zážitek? Mám z toho příjemný pocit, že jsem se konečně "seznámila" se svojí prababičkou..
Že by to bylo včerejším dušičkovým večerem?
Hezký večer, všem