Myslim, ze jak uz tady tusim Crowka psala, texty sv.Pisma jsou podavany v podobenstvich a obrazech..A je nutne je take takto chapat, v opacnem pripade clovek mine smysluplny cil..A samozrejme z krestanskeho pohledu clovek pred ctenim by mel pozadat o Milost poznani a spravneho chapani od Hospodinova Ducha, aby to bylo skutecne k uzitku jemu i druhym a ozrejmovalo ukrytou zjevenou pravdu a hloubku jejiho umyslu pro cloveka..
To ale predpoklada tedy konkretni osobni vztah cloveka s konkretni bytosti Stvoritelem.Vztah se take neobejde bez patricne duvery.
Pak teprve muze clovek pristoupit ke cteni a uvazovani nad textem a s timto splnenym predpokladem ma vetsi sanci na uspesne pochopeni v pravde, ktere mu jedine muze prinest uzitek, nez kdyby se byt s dobrym umyslem a odhodlanim, pustil do cteni te knihovny nazvane Pismo svate..Tuto knihovnu nelze prechazet bez pomoci Bozi, jako kteroukoliv beznou knizku, od prvni stranky poporadi az po konec.Takze tomu nutne musi predchazet vztah k Darci zjevene pravdy a take mnohe dalsi poznani souvislosti, ktere s vykladem nutne souvisi.Pismo totiz cteme v tzv. Tradici, ne fundamentalne jako pouhy text..Dalo by se rict, ze hledame hloubku toho atramentu, ktery do svitku Thory prosakl..A dale tato prosba o pomoc ve spravnem chapani, vychazi z toho, ze cloveku nebyla darovana plnost poznan,proti bytostem ciste duchovnim..To by bylo na delsi tema..Navic musime brat v potaz skutecnost, kdo si "dovolil" nalozit s fikovnikem tak jak se uvadi.Byl to sam Buh a clovek v jedne osobe, ono vtelene Slovo, skrze nehoz vsechno povstalo ke svemu byti, diky tomu, ze chtel..Nema pravo tento Tvurce tedy ocekavat od toho, co stvoril a pak na konkretni misto zasadil patricnou urodu?Kolik trpelivosti bys mela ty se stromem, ktery neplni svuj ucel?
Tak abych dokoncila myslenku, vyklad zavrzeni fikovniku Jezisem bych shrnula velmi podobne, jako tento :

Nejlepší vysvětlení, které se obecně traduje, poskytl W. M. Christie před více než 50 lety. Celý incident s fíkovníkem se odehrál někdy v prvních dnech dubna těsně před Ježíšovým ukřižováním. (To se podle F. F. Bruce událo 6. dubna roku 30). Fíky zrály ve dvou etapách. Na konci března se začaly na fíkovníku objevovat listy a zhruba týden po nich, tedy v době, kdy kolem procházel Ježíš, se objevily první fíky. Nejednalo se však o skutečné fíky, ale pouze o jejich předchůdce. Proto Bible říká, že „ještě nebyl čas fíků“. První fíky připomínaly pupence tvaru zelených mandlí a sbírali je sedláci a pocestní, kteří právě měli hlad (stejně jako i Ježíš). Tyto pupence postupně samy opadaly a připravily cestu skutečným fíkům, které se tvořily o zhruba šest týdnů později. Podmínkou pro jejich vznik ale byl právě výskyt prvotních pupencovitých plodů. Ježíš zřejmě na stromě nenašel nic jiného než listy, a proto usoudil, že když se nedočkal fíkových pupenců, nedočká se později ani skutečných fíků. Jelikož neplodný strom byl k ničemu, Ježíš ho neváhal proklít. Strom neplnil svůj účel.

Ještě zajímavější je prostudovat Ježíšovo gesto z hlediska prorockého významu. Můžeme pasáž porovnat i s Lukášem 13:6-9, kde Ježíš vypráví podobenství o neplodném fíkovníku. Nelze nevidět spojitost s Jeruzalémem. Ježíš byl právě na cestě do tohoto města, když strom proklel. Fíkovník byl pro Židy v Ježíšově době symbolem pokoje a prosperity a Jeruzalém má přímo ve svém doslovném překladu uvedeno, že je místo pokoje (Jerušalem se dá přeložit jako „základ pokoje“, odvozené od známého hebrejského slova pro pokoj „shalom“). V Lukáši se hovoří o neplodném stromu, který však dostal milost, aby do jistého času prokázal, že ponese ovoce. Takto od Ježíše dostal milost i Jeruzalém, potažmo Boží lid. Ježíšova služba trvala tři roky, během kterých se marně snažil město přesvědčit, aby přijalo Boží království a s nim toho, který Ho toto ohlásit poslal / tedy Otce vsech/. Neustále narážel na protivenství ze strany vůdců lidu. Jeruzalém se minul cílem, nenesl ovoce tak, jako zůstal po tři roky neplodný i fíkovník ve zmíněném podobenství. Nakonec Ježíš nad Jeruzalémem a zatvrzelým jednáním jeho lidu vyslovil údiv a lítost (viz Luk 13:34). Otevřeně nad ním vyřkl soud v Marku 13:2, kdy zmínil, že všechno bude rozmetáno. Tak se i stalo čtyřicet let poté, roku 70. V tomto kontextu uschnutí fíkovníku posloužilo jako účelný prorocký symbol, tedy neplodný strom byl proklet a seschnul jako měl být zničen Jeruzalém odmítající Krista v Otci.

Pro nás z toho dnes plyne poučení nezatvrzovat svá srdce před Pánem a obracet vše k Nemu, kdo to s nami jakožto náš Otec myslí lépe, než my sami. On má s námi trpělivost, ale očekává, že opravdu poneseme ovoce, ovoce Ducha, kterého se nám od Neho darem dostalo.