Znáš svého manžela devět let a máte roční dítě. Tohle všechno ti mělo jít hlavou, než jste se vzali nebo nejhůře než jste si pořídili děcko. Co bude až po roce života s manželovým nejlepším kamarádem zjistíš, že ze sebe vlastně nakonec dělal něco jiného, než je, nebo až on zjistí, že vlastně existuje i nějaká jiná, která ti nakonec dokáže konkurovat? Stojí ti to za rozbití rodiny vlastního syna? Kdyby byl tvůj manžel alkoholik, bral drogy, bil tě, nedával ti peníze apod., radila bych ti útěk bez ohledu na to, kolik dětí máte, ale jestli je to chlap, co se stará a snaží, tak je prostě na tobě a na něm, abyste vylepšili svou vzájemnou komunikaci (co nejblíže) k obrazu tvému a vůbec investovali do svého vztahu více snahy a úsilí, protože už to není jen o tobě a manželovi, ale také o tvém chlapečkovi. Je mi líto, ale ty už by ses neměla rozhodovat jen za sebe.