jedna paní povídala...
musíš to posoudit sama, sama znáš své dítě nejlépe... naše je trochu strašpytlík, ale i tak k nám chodí od narození a chodit budou, tatínek dělá anděla, strejdové to ostatní, čert poučen jen stát a koukat, stačí dvoumetrový mikuláš...
já na rozdíl od Sharien si myslím, že strach nejlíp překoná doma, kde to zná s mámou za zády a trocha strachu neuškodí (vzpomínám na sebe, ten pocit hrdinství, když odešli a my si s kamarády vyprávěli, JAK jsme se vůbec nebáli ) narozdíl od venku, kde může nečenaně něco vylítnout nebo opilí převlečení, nebo ve školce, kde je lavinový efekt a řev jiných dětí... no nevím