Mono, s těmito tvými názory souhlasím! je sice fakt, že před zkušeností, jakou jsem, bohužel, prožila bych mluvila určitě jinak... ale nyní si s manželem jsme mnohem blíž a i když střet s realitou byl hodně tvrdý, ustála jsme to asi líp než by kdokoli čekal... jako ono stejně - minulost nevrátíme, stalo se co se stalo... od té doby si říkáme vše úplně na rovinu.. pravd asice někdy bolí, ale jak píšeš - aspoň víš na čem jsi a s čím jednat a "bojovat"

lal - pokud to partnerské sezení je popud z obou stran, má to smysl! musí chtít prostě i manžel!!
co se týče toho tulení, atd - mnoo, chce t hlavně vědět, jak je na tom manžel.. mě se manžel přímo zeptal, jestli mě může už políbit, že něco nechce zvorat ani uspěchat... a u nás to dopadlo opravdu happy endem - po měsíci vrácení se k sobě jsme se dočkala od něj romantického vyznání lásky...