děkuju moc všem za zkušenosti, u mě hraje hlavní roli povaha dětí. Mám prvního syna hodně náročnýho, jako miminko uplakanej,častý kojící bojkoty, což byl boj a komplikovalo to hodně běžnej život, pořád něco, pak druhej syn jak pravej opak, pohodář, co je ho možný vzít kamkoliv a dohoda vždycky možná. Takže pokud by bylo třetí jako první, tak by asi nastala krize a nešlo by ho jen tak hodit do kočárku, protože by tam dost řval, kdyby byl jako druhej, tak by šel náš životní rytmus poměrně snadno dál. Ale těšila bych se na něj tak jako tak moc, zatim je to hypotetický.