Jeje, Jasněnko, hlavně si to zkus tak nebrat. jsi jedinečná, jsi máma vašich dětí, jsi motor, kterej všechno pohání. On by to bez tebe nezvládl.
Radím jednak ho zapojit víc, rozdělit si třeba starost o děti, občas vypadnout i za cenu toho, že malá bude hystericky řvát. Když bude s babičkou, která jí miluje, určitě to obě zvládnou.

No a pak ještě můžeš zkusit, až zas o ní začne bájit, začít taky bájit o někom úžasném. Já jsem trochu herečka, takže bych si to vychutnala "Jo? To je úžasná viď? To já jsem se před měsícem seznámila na pískovišti s jedním tatínkem. je hrozně sympatickej. Má stejně starý děti jako my. Moc hezky jsme si popovídali. ...a jestli to nezabere, tak rozvíjet a rozvíjet...až se ti bude, s prominutím, od huby prášit .

A hlavně, nečekej, že mu cokoli dojde. To jak se cítíš a proč mu nedojde, když to neřekneš. Maximálně bude vnímat, že jsi naštvaná a vyčte ti to, ale že je to kvůli němu? To mu nedojde.