To já ho i zapojuju.Máme ještě skoro tříletýho prcka a když je doma,tk se o něj stará hlavně on.Malou si vezme ven do kočárku (jediný místo,kde dokáže být v klidu i beze mě).Doma pomůže uvařit,uklidit...v tomhle směru si na něj nemůžu stěžovat.

Taky už mě napadlo mu to oplatit.Pořád jsem si říkala:"Počkej až půjdu do práce."

Aby měnil zaměstnání a zbavil se "zdroje" to nepomůže,protože to samé bylo i v jeho předchozí práci.To jsem trpěla pět let.Sice mi nebásnil,jak je dotyčná krásná,ale měl s ní zvláštní kamarádský vztah.Založený spíš na citech.Jí se svěřoval,s ní se radil,vozil jí do práce a z práce.Já když chtěla se synem odvézt k doktorovi,musel jsem autobusem

Nevím proč mu to trpím,asi kvůli dětem.Já se nebojím být s nimi sama,kdyby odešel,ale sama jsem vyrůstala bez táty a vím jak mi chyběl