Já mám jinou teorii, že jenom jeden je ten pravý
Pak je snadné být věrný, vydržet takřka cokoliv, co je třeba překonat a co osud nachystá a žádné spády na nevěru ani na mysl nepřijdou.
To je o vnitřním pocitu, který nám ten druhý dává, navenek to přitom může vypadat úplně stejně.

U mně to navíc navenek byl naprosto šílený vztahový hazard - mladý, svobodný kluk, já o pěkných pár let starší vdaná zasloužilá matka.
Vážně nelituju, nevyčítám si to a okolí to postupně vstřebalo, dokonce už nikdo nemaluje černé scénáře, jak to špatně dopadne, no po 15cti letech už je to mizerná sázka