Já jsem to měla stejně

Rok s milencem-nyní už manželem,do toho dvě děti,byla jsem z toho na palici,měla jsem hrozné deprese a výčitky i když můj ex si to vlastně nezasloužil,ale stejně mi ho i tak bylo líto,dělal mi ze života vězení.
Neměla jsem sílu od ex odejít a najednou se všechno zlomilo během minuty a já si uvědomila,že nechcu ,,přežít" zbytek života vedle někoho,kdo je špatným manželem,že je to můj život a nežiju ho pro ostatní-měla jsem hrozný strach,co na to řekne okolí,bylo mi v té době 23

připadala jsem si mladá na rozvod

Nikdy jsem nelitovala,že jsem od něho odešla a rozvedla se,po roce se s tím smířila i moje rodina,jezdila jsem k našim sama,bez chlapa.Oni vlastně nevěděli,jak to u nás doma s ex bylo,takže nechápali co se stalo,byla jsem za tu špatnou a můj ex za obrovského chudáčka.Po roce se ale sám projevil,takže už se pak nikdo neptal