Sama píšeš, že i vy s manželem přispíváte k dcečiným problémům, no asi bych začala u toho, evidentně tvoje holčička - jako každé dítě - potřebuje klid a pevné zázemí. Jaku učitelce je ti myslím jasné.
Pak bych zkusila promluvit s učitelkou v klidu a ne jí navrhnout řešení (aby neměla pocit, že jí do toho profesně kecáš), ale zeptat se na její rady a další postup.
Pak bych zkusila pomoci dceři s kamarády: kolik jich má ve škole/ mimo školu, jakou roli mezi nimi hraje v přirozeném prostředí, jak o nich mluví atd.
Vyřešením dvou z těchto tří situací bys měla dcěři pomoct.