a ta poenta příběhu teda je, jak se chovat, až se to miminko narodí. Ona absolutně o nás nestojí, nestýká se s námi, nezdraví nás, bratr hraje její hru, přitom když jsme s bratrem sami chvoá se on k nám superně ale jakmile je třeba v ten samý den s ní, chová se k nám jako hovado s prominutím. To byste museli zažít. Jenže příetl bude strejda. A my teď prostě nevíme, jak se k nim chovat, jestli, když jsme u nich vživotě nahoře na návštěvě nebyli, máme tam prostě jen tak jít a podívat se na miminko až budou pak z porodnice doma? nebo je máme i s miminkem dále ignorovat? nebo jak?