Přidat odpověď
Michale, šli jsme na přípravu s podobným pocitem - co nám budou povídat, máme dvě děti.
v praxi je to tak, že tě žádná příprava nepřipraví na to, jak moc jsou přijatý děti jiný a jak je to všechno jinak než s vlastníma, záleží pochopitelěn na povaze a zkušenostech vás jako rodičů i na povaze a na tom, co má za sebou to dítě, ale je to rozdíl, opravdu, ta příprava je potřebná, teda pokud je dobře udělaná.
a k pěstounství a účasti bio rodičů:
máme to a máme to tak dobrovolně, a to jsme šli do celé akce s tím, že bio nechceme ani znát, nikdy vidět, účast odmítneme, radši adopci, ale ne biorodiče.
Přípravku jsme končili s tím, že ti rodiče možná nemusí být až tak škodlivým elementem
po 6 týdnech od přvezení chlapečka k nám jsem volala jeho mamince, dnes se domlouváme výborně, volala mi naposledy včera, byli jsme tam, malý má fotky s maminkou, zná ji, ví už teď, kdo a kde je jeho maminka, nemusí v Poště pro tebe za 20 let hledat, kdo valstně je
nemáme s tím žádný problém
jo a máme ke dvěma klukům dalšího kluka, protože prepubertální synkové chtěli kluka :)
holku v žádným případě,
tak uvidíme příště, jestli se ještě časem odhodláme, jestli to bude zase kluk a nebo holka, ale já nevím, jak se holka vychovává a s čím si vlatně hraje :)))
Předchozí