Ahoj, nedá mi to a přidám se do diskuse. Jsou to sice strašní rošťáci, ale nevidím jediný důvod pro na ně křičet. Co tím spravíte? Maximálně dáte najevo přehnanou reakci, jim se to líbí, že upoutají pozornost a tak je to dokola. Je potřeba někdy zvýšit hlas ... ale křičet na ně? Mám kamarádku, která na syna křičí v jednom kuse a občas ho plácne...výsledek? nula. Já volím spíš metodu vysvětlování a mám z toho mnohem lepší pocit, i když je to někdy vyčerpávající. Ale co v mateřství není? Nebojte, jsem normální, taky jsem párkrát vyjela, ale bylo mi to tak líto, že už to nehodlám opakovat. Snad proto, že syn i já jsme měli na začátku zdravotní problémy... a taky proč křičet na dvouleté dítě, když jsou to taková zlatíčka...