Přidat odpověď
Hrabě, Kostohryz, Kryl
Zamlčet všechno - Josef Kostohryz
Mohl jsem dávno už osud svůj zmařit,
nechat náhodám kroky a cesty,
pustit to do noci větrné všechno,
udělat konec a nechtít už trpět.
Co ty víš, pocestný, o mně, co víme
o sobě jeden i druhý a třetí?
Přešel jsi kolem mne ve chvíli strašné,
ach ano, ty jsi byl zamyšlen také.
Nad roklí přeletí ptáci, jež neznám,
kolkolem krajina neznámá, cizí,
stín můj se posunul na samý okraj:
stín můj? či poslední podoba nahá?
Zdá se mi, králi, že hvězda se kalí,
ta stopa nevede nikam, jen do tmy.
Budeme mlčet. A ve větru vání
chiméry něžné se tesklivě ozvou.
Předchozí