Otázkou je, jak definuješ normál - zda od slova norma, či běžnost Protože to normální, tedy běžné a často rozšířené je - a nejen u lidí v generaci našich rodičů, ale i v naší - viz. spousta témat týkajících se pěněz i tady na Rodině.

Rodiče nějací jsou a jak jsem už dávno zjistila, nemá cenu jim cokoliv vyvracet ani se čímkoliv trápit, pouze respektovat odlišné životní postoje. Můj otec je též spořivý, ale nekomentuje to a o pěnězích nemluví, tato spořivost je pro něj výhodná, bo potřebuje pocit zabezpečení, kdyby se cokoliv stalo (pracuje manuálně a už měl infarkt, musí počítat s možností, že by nemohl) a je absolutně zabezpečený na stáří. Moje tchyně je ta, co o penězích mluví neustále, pořád dokolečka, ty samé historky a věty, je velmi náročné být u nich na návštěvě, ale vidíme se asi 5x ročně, takže to jde přežít. Ona taky těžce snáší náš život a životní styl a jediné co může, je akceptovat to.

Netrap se tím, co není v tvé režii. POkud ti vadí témata peníze, přijdi s vlastními a ujmi se slova jako první. Na otázku peněz odpovídej, že vše stálo přiměřeně tvým možnostem a že hospodaření s VLASTNÍMI penězi zvládáš, že kdyby ne, klidně se s nimi přijdeš poradit.
Nenech se vytočit, ani znechutit.
Ber to pozitivně, spořivý člověk dokáže svými řečmi otrávit okolí, na druhou stranu tě může uklidnit, že se zabezpečují na stáří, a nebude to tudíž na tobě