Celkem mi není jasný v tomto případě, jak přemluvit oficiální banku k obchodu s těmito pseudpenězi - jak to bylo v tom článku.
Já zas četla o jedné komunitě v Německu, kde měli svoje "peníze", tj. spíš poukázky a využívali toho lidé, kteří prostě neměli moc peněz, ale byli ochotni nebo schopni poskytnout něco. Příklad - kadeřnice na MD umí někoho učesat a ostříhat a chtěla by pro svou rodinu domácí produkty, ale nemá na ně /nebo třeba uplést pro děti svetr/. Takže si ji prý v seznamu najde někdo, kdo chce ostříhat a domluví se, za kolik "peněz". Ona to udělá, dostane poukázku té určité hodnoty a pak může jít třeba za někým, kdo umí plést a domluvit se, za kolik. V takovém případě je ale zájem zapojit do tohoto systému maximum lidí - zákazníků. Ale neříkali, jak ošetřili, aby tyto poukázky někdo nelegálně nekopíroval.