Minko, muze se ti to splnit, mam podobny scenar doma, akorat v otocenem poradi. Syn je po tatinkovi, neni to zadne utaple dite, ale odmala vydrzel v klidu, soustredene poslouchat, hrat si, nelezl na vysky, nezajimaly ho elektricke zasuvky a podobne, proste bezproblemove, pratelske a usmivajici se dite.
Dcera je zjevne po mne, odmala drak, ma svou hlavu, velmi dobre vi, co chce a neda se moc ovlivnit, spis odvest pozornost, ale ne silou /to u syna slo/. Uz ted leze po nabytku jak horolezec, do elektriky chce strkat sroubovak /nastesti mame zaslepky/, koketuje s klukama a hrave je ovlada. Usmiva se jen na toho, koho si sama vybere, rozhodne neni mila na cizi lidi, kdyz se ji nechce. Na sveho milujiciho bratra nezridka zajeci, az se lekne a chce ji vyhovet v tom, v cem puvodne nechtel /v tom teda zasahuju ja/, neni ji hloupe ho fyzicky napadnout /to opet koriguju, protoze synek to bere tak, ze s holkama se nepere ani se nemlati, s klukama nema problem si sily pomerovat/. Jsem zvedava, jak to bude pokracovat. Nastesi oba jsou klidni spaci, tak aspon v noci naberu sily k dennimu boji.