jestli mohu poradit - stojíš-li o ní, dělej, jako yb nebyla, nech jí být, úplně.. omezte se na slovo ahoj, hovory o nutném provozu bydlení a dětech a tím to hasne.. nespala bych ve společný posteli... mě chtěl manžel odejít, nechtěla jsme se s tím smířit, pak jsme se s tím smířila a začala si žít po svém, nechala sjem ho být, omezila jsme se na výše uvedené a šmitec.. pak byl 3 týdny pryč (přijel jen na víkend).. hend druhý víkend byl rodinný výlet, pak sjme spolu strávili noc a další víkend už šupajdil domu i s věcma... trvalo to teda další 2m, enž mi dokzal říct miluji tě, ale teď?? vzth lepší než na začátku....

přesně jak ěnkdo psal, pokud by chtěla vztah definitivně ukončit, tak yb to udělala!!! a pokud jí občas ujede věta "co by kdyby" a je to snáznakem společné budoucnosti, tak vydrž... sice se mraky lidí bude dívat na tebe, že jsi uplnej idiot, proč čekáš, proč si nenajdeš jinou, atd...

jen radím, smiř se s tím, že spolu enjste, pak bude všechno mnohem jednodušší!!!