Myslím, že jsi udělala v dané chvíli maximum.
Pro obě z vás je to těžké. Do tebe si projektovala nejspíš i sebe a svoje vlastní touhy. školu, práci atd. To, čeho chtěla dosáhnout a nepodařilo se jí to. Jenže ty máš svůj vlastní život, se kterým ona souhlasit nemusí. Teď už nejsi jen sama, ale máš přítele a syna. A těm je třeba se věnovat, oni jsou tvoje vlastní rodina. A jsou na prvním místě. Nebo by měli být.

Moje maminka je taky takový "diktátor". Je nejradši, když se dějí věci po jejím. Se třetím dítětem nesouhlasila ani omylem. Ještě když Joli byla asi šestiměsíční mi dávala přednášku, jak je nezodpovědné mít tři děti atd. Jenže jaksi zapomněla, že jsem dospělá, a mám svůj vlastní život. Obhajoba mého života byla hodně bolavá, však jsem se tu taky vypisovala. Dneska spolu celkem vycházíme. Ještě to není tak, jak bych si to přála, ale ono to ani tak nemusí být, protože maminka to má prostě jinak. Naučila jsem se stát si za svým. Jenže to nejde ze dne na den. Chce to čas. Je to o lidech.
Držím palce, aby se vztahy mezi vámi urovnaly. Užívej si Petříka a držím palce, aby se ti na vš líbilo.