Ahojky,tak já měla něco v této podobě a tak chápu,jaké máš pocityAkorát u nás to byl vztah můj dnes již ex a jeho sestra.Táta je opustil když jim bylo mému 13,sestře 9 a nejmladšímu 7let.Žily jen s mamkou,která si taky nikoho nenašla a její svět se točil jen kolem nich a oni 3sourozenci byly na ni hrozně extrémně závislý.Byla dost nemocná a umřela když mému bylo 26let a sestře 21let,nejmladšímu 17let-je to dnes ale již 14let.V té době se mého ex na něj sestra extrémě upnula.Sice měla a má partnera,který s ní chtěl a chce rodinu,ale ona i když žije s ním,jakoby její ,,muž" byl můj ex.Když jsme se poznaly,snažila jsem se to chápat,ale vše se jen stupnovalo až do té míry,že jsme se hádaly a rozešly a dnes můj ex bydlí u své sestryPříklady-já něco potřebovala a prý jindy,sestra zavolala a jel tam v devět večer,pořád jsem prý musela chápat jaký mají vztah,když se mě můj zastal byla z toho scéna-sestra mu psala snad 30sms tipu: takhla trpím za svou lásku,ty jsi bráško to jediné co mám,scházíš mi hrozně moc atd.Neustále ho citově vydírala a ten můj blb na to skákal a já si připadala jako jeho milenka a sestra jeho žena a v takovém vztahu vydržet dlouho nejde.Dokonce jsme na můj popud byly v poradně a psycholožka mému řekla,že se mnou ve všem souhlasí,že to co dělá a jak se chová jeho sestra,že není v pořádku a narušuje to extrémně náš vztah a sestra by měla docházet k psychologovi a to se ptala jeho jaký mají vztah,jak se chová atd,takže to nebylo ani zaujaté z mé strany.Dokonce na mě řval v porodnici když se malá narodila v 35tt,byla na JIP a rozhodovalo se,zda bude mít ventilátor či ne,špatně se ji dýchalo a v té době tam chtěla švagrová jít dost nastydlá,což jsem řekla,že tedy rozhodně ne,ona že prostě jooo,tak jsem ji řekla jestli je normální a uvědomuje si rizika pro malou nehledě na to,že tam byly mimi menší s 1kg apod.Stěžovala si mému a ten seřval 2dny po porodu mě,jak se to chovám k jeho sestřeTakže tohle byla poslední kapka,to si uvědomíš kdo je pro něj nejdůležitější.Stejným způsobem se k sobě chovaly i když měl první ženu a ani se dnes nedivím,že se rozvedly.Fakt jsem se to snažila zezačátku chápat,ale jen se to stupnovalo.Takže já bych byla pro: bud se to rázně s matkou probere a nastaví se určitá pravidla-u nás ale ani tohle nepomohlo,nebo to dopadne blbě u vás.Ze své zkušenosti mohu říct,že si nemyslím,že by se to změnilo k lepšímu a dnes bych do takováho vztahu nešla.