Monty, bohužel se zdá, že ve vašem vztahu je tím malým dítětem matka.

Takže s ní budeš asi muset částečně taky jako s malým dítětem.

V první řadě se absolutně vykašli na její kecy o sedačce a televizi. To je asi tak absurdní, jako když po Tobě malé dítě bude chtít kosmickou loď. Taky je nemyslitelné mu ji koupit, a taky si nebudeš brát k srdci jeho řev, že ji CHCE a CHCE a CHCE.

Nejprve bych řešila praktickou stránku - jestli to, že nebere telefony, neznamená, že se jí něco stalo. Píšeš ale, že máte se sestrou přes jiné známé ověřeno, že je v pořádku.

V takovém případě bych se zachovala tak, jako se obvykle chováte na vánoce nebo běžně - tj. pokud jsi zvyklá volat 2x týdně, tak volej 2x týdně, když se nedovoláš, nech to tak.

Pokud zvete matku na vánoce, tak ji pozvěte zas stejně jako loni. Pokud nebude brát telefony, pošlete čumkartu. Když nebude reagovat, její problém.

Prostě to zkuste vzít tak, že je v tomhle částečně nesvéprávná. Určitě se nedoprošuj a neomlouvej, ale také dej najevo, že "až ji to přejde", můžete navázat tam, kde jste skončily.

Pokud se začnete znovu bavit a máti začne o televizi a sedačce, řekni jí v klidu "mami, žádná sedačka a televize se kupovat nebude". Pokud je to pro ni tak nepřekonatelný problém, její škoda.