Lekjarnik je zamestnanec jako kazdy jiny a ma plat takovy, jaky si vyhada se svym zamestnavatelem.

Vzhledem k tomu, ze majitelem lekarny muze byt i nelekarnik, nikomu nic nebrani v tom, aby si lekarnu otevrel a zjistil na vlastni kuzi, co obnasi podnikani v tomhle vysoce regulovanem a konkurencnim oboru.

Pokud se nekdo chce lekarnikem stat, muze jit studovat FaF 9Hradec ci Brno - prihlasky do konce unora).

Co se naplne tyce: ano, prace je mnohdy redukovana na tupe precteni receptu a vydani krabicky, mnohdy ovsem k velke zlosti lekarniku samotnych - predevsim tech mladych, kteri jeste neotupeli a strasne je stve, ze 5 let studovali a napln prace (hlavne v retezcich) silne neodpovida mnozstvi vedomosti, ktere maji v hlave. Mnozi odchazeji zhnusene do jinych oboru ci do zahranici, kde jsou jejich pravomoce a uzitna hodnota vetsi.

Kuprikladu: americke vyzkumy ukazaly (presnou referenci nemam po ruce), ze znacne procento hospitalizaci je zpusobeno nezadoucimi interakcemi mezi leky. V CR vyzkumy nejsou (pokud vim), nicmene neni duvod si myslet, ze u nas tento problem neexistuje. Zdravotni system je roztristeny - kazdy odbornik si leci to svoje a ac by to cele mel svazovat dohromady prakticky lekar, moc to nefunguje (ma vas praktik absolutni prehled o tom, jake leky uzivate, kam vsude chodite ke specialistum a s jakymi vysledky?).

Farmaceut jakozto VS vzdelany specialista na leciva a zachazeni s nimi by mel fungovat jako soucast zdravotnickeho teamu a monitoring inetarkci je jedna z veci, kde bychom mohli byt uzitecni (napr. jakozto klinicti farmaceuti v nemocnicich atd.) Ovsem ne za stavajiciho systemu.