Děkuji všem za příspěvky, moc mně pomáhájí. U mně je to jak na horské dráze. Snažím se kvůli dětem, aby nic nepoznaly. Rodičům a blízkým se vyhýbám, nechci je trápit doku nemám sama v sobě jasno. Jinak muž se snaží, je pozorný, více tráví čas s dcerami. My dva se to už snažíme nerozebírat. To co mělo být rečeno, bylo už řečeno hodněkrát. I po týdnu to bolí strašlivě, špatně spím a hlavně myšlenky, co mezi nima bylo a jaké to bylo a proč to vzniklo, ty mě ničí.