Dobrý den a všem se moc omlouvám, že zanáším smutné téma mezi jingle bells a vosí hnízda , ale: Jak přežít Vánoce bez výraznější újmy na psychice , když
1) milovaný muž a kamarád z rodiny právě odešel (k jiné) a matka i dítě jsou z toho zdrcení, zároveň dítě chce v pudu sebezáchovy ty pitomé rodinné svátky slavit, "jako by se nechumelilo" (jinak bych se opila a někam si zalezla s knížkou)
2) dítě ve střídačce je na Vánoce s tátou a chci tu opuštěnost přežít střízlivá (jsem ze zdravotních důvodů abstinent ;o) To nás teda čeká až příští rok, ale už jsem to zažila 2x a je to dost smutný sváteční týden...
Dík za rady podobně postižených.