teda jak si normálně připadám že jsem matka "tvrďák", která "odloží" dítě k babičce (dětmi milované) i pokud v tu chvíli brečí (to dítko), např. na 1 nebo 2 noci, nebo jsem schopna odjet na týden na dovolenou a nechat děti v péči manžela (vloni, dětem 1 a 4 roky), tak si nedokážu představit někam ODLOŽIT dítě na 6 týdnů - do neznámého prostředí, kde po něm něco budou chtít co ono nechce (logo cvičení), samí cizí dospěláci a cizí děti, a nebudu tam moci za ním přijet..... FAKT NE.
Vždyť dneska tě nechají s dítětem i v nemocnici, když to náááhodou nejde na noc tak se tam můžeš nasáčkovat na celý den a krom času operace na sále můžeš být prakticky pořád s ním když si to zařídíš (jako že volno z práce třeba).... a chůdě malý by mělo být samo? Nesmysl. Bral by to jako trest, zradu....

Jinak s tou logopedií - chodíme od září, kvůli R a Ř. Dcera je sice zdravá, "standardní" co se vývoje týče, relativně i spolupracující a k cvičení ochotná - ale taky neděláme žádné super pokroky. Jediné co se naučila je nový pohyb jazykem o patro, nicméně to zatím nedokáže využít k tvoření hlásky... takže stále hrčivé hrdelní CHRRRRR, "hdnky" a "tdnky" říká jen z legrace, do řeči se nám to nedaří zařadit. Neřku-li že k Ř jsme se ještě nedostali (prý to není tak hrozné a tak patologické jako to R). Tím chci říct, že ačkoli nemáme zdaleka tolik potíží co vy, pokrok je taky veeeelmi pomalý /jo a dcera je už pětiletá/. Takže spíš vytrvat v tom co děláte a doufat že se to v něm usadí postupně a pak projeví najednou a jak píše Milada, naučit se to může i v pozdějším věku, zvlᚍ jestli se zlepší spolupráce.