Psala jsem intenzivne na tuto diskuzi několik měsíců a teď jsem tu dlouho nebyla.
Měli jsme s přítelem problémy s jeho zálety. Několikrát jsem mu našla v telefonu hovory a sms s jinými ženami. Máme spolu dítě, takže jsme se to snažili řešit. Při poslední hádce, kterou jsme na toto téma měli, před cca 3 měsíci, jsem věděla, že mi lže do očí. Tvrdil, že nezná jednu slečnu, o které vím, že ji zná, pracoval s ní a vídal se s ní. V tu chvíli jsem pochopila, že mu opravdu nemůžu věřit a rozhodla se vztah ukončit. Nicméně čas zahojí hodně a po několika týdnech rozkladu vztahu, kdy jsem už hledala nové bydlení a plánovala, jak to vyřešit s dítětem atd., jsme k sobě opět našli cestu. On má hodně práce, takže na jiné ženské není čas, pokkud má volný čas, věnuje ho dítěti a mně a opravdu se snaží.
Problém je v tom, že u mě se ztracená důvěra projevila i v sexu. Dříve mě strašně přitahoval a dokonce i v těhotenství a po porodu byl náš sexuální život velmi bohatý a intenzivní. Od té naší hádky mě téměř vůbec nepřitahuje. Asi se i bojím se mu odevzdat nebo dát najevo přílišnou lásku, abych zase neskončila s brekem. Taky v mých očích velmi klesl tím, jak mi lhal do očí.
Mrzí mě to, protože ho mám ráda a vidím, jak se trápí, že už to v posteli není jako dřív.
Jinak vztah nám funguje docela dobře, akorát už méně věřím na naši společnou budoucnost, ale snažím se to moc nepitvat...
Máte podobnou zkušenost? Jak jste to řešily? Přešlo to?
Díky za názory.