Ahoj, tak já mám na to jiný názor. Mám doma něco podobného, jenže nemám milence jako ty.Vztah jde ke kytkám, prostě zjištuji, že to není pravé ořechové, ale manžel je jinak hodný a má spoustu dobrých vlastností.
Taky to pořád řeším, protože mám čím dál větší deprese z našeho jakože vztahu.
Nikdo však neříká, že s tím novým bys měla za pár let to samý, to je blbbost jak to tu některé dámy píší. Třeba vám to výjde, třeba ne, každý vztah je sázka do loterie.
My si s manželem poříduli děti až po 5 letech, poznali jsem se velmi dobře, takže jsem věděla, do čeho jdu.
jenže je tu krize a dost velká, manžela prostě nepředělám, stejně jako samu sebe. manžel chce putku, já chci zase akčního chlapa.
Nemám ráda předsudky, jak se to tu vždycky pak nima sesype, že akční chlap= sukničkář apod.
Kde je psáno, že právě ten chlap, se kterým žijeme je ten je pro nás?
je to všechno složité, neříkám hned, sbal se a odejdi, musíš zvážit vše pro a proti, ono se to vždycky nějak vyvrbí.
Přeji Ti štastnou volbu, žijeme jen jednou a rozhodně teda nejsem zastánce přežívajích vztahů, pokud jeden nechce.