jestli kluk ví, že je dárek od babičky, tak je to situace jednodušší, než kdyby věřil na Ježíška, babičce může poděkovat, dá se mu vysvětlit, že babička nezná hračky, koupila to, o čem si myslela, že radost udělá, nebo jí to někdo poradil, kdo s tím má dobrou zkušenost.
babička je "omluvitelná", když pořídí něco, co je třeba i úplně o ničem a k ničemu.

ale od Ježíška dítě čeká neomylnost a radost, protože od toho ten Ježíšek je, ten se v hračkách vyzná, ví všechno, zná velikost oblečení i oblíbenou barvu, případně katalogový číslo vysněnýho lega. Ježíškovi prostě neprojde to, co normálnímu smrtelníkovi.
A děcka to berou bez přetvařování, ony se přetvařovat neumí a jen my dospělí je to učíme a pak jim za to později nadáváme, když nám lžou s kamennou tváří