Já mívala jako malá také strach ze tmy- spš klaustrofobický pocit. Tak nějak ho mám dodnes. Má to i manžel. Vždycky když jdeme spát, necháváme rozsvícené světlo v koupelně, otevřený dveře, tak prostě je vždycky v bytě kus světla. Už jsme si zvykli.
Moje dcera má naopak tmu ráda, zavírá se sama v pokoji na spaní jen moje pitomá tchýně mi ji kazí, když tam spávala, tak jsem jí říkala, že malá u světla nespí, chce tmu, jinak spí neklidně, ale tchýně přesvědčená, že KAŽDÉ DITĚ se bojí tmy (vychovala přece 3!!!) ji pořád rožínala lampičku!!!!!!