Leoni, krásné fotečky, a fakt úžasní čerti. Já jsem si říkala, že je nebudu stresovat, dávám jenom do košíku na balkon kokina, a oba totál naštvaní, že nikdo nepřišel. Míša čeká že přijdou do teď.

Ve čtvrtek jsme byli s Marťou na kontrole na očním. Byl objednaný i Martin (táta). Tak jsem si libovala, že super, že se nebudu muset do Ostravy plahočit busem, no radši jsem měla jet. V Ostravě jsme se totiž nabourali. Nic hrozného, sněhu kupy, klouzalo to, tak se to nějak přihodilo. Auto odvezla odtahovka, zatímco já šla s Marťou na vyšetření, řekla jsem, že tatínek řeší venku nehodu, a přijde později. Z protivné sestry byla najednou milá, ochotná sestřička, zajímala se jak se dostanem domů a tak. No, odpo jsem měla naplánované vánoční nákupy, ale už mě to pak ani nebavilo.

Marťovi zůstaly dioptrie stejné, jen máme lepit obden pravé oko. Jakože fakt jsem se zařekla, že nebudu lajdat, a fakt budu lepit, tak do rána rýmu, kype mu z očí, a je zas po lepení. Ale jak mu to přejde, tak fakt musím. Jenom mu ještě víc jaksi vycentrovala skla, aby mu to ty očička táhlo víc od sebe.

No a Martin nemá hloubkové vidění, binokulární vidění (ani nevím co to je), vidí dvojmo každým okem (proto tam jel), a dala mu na jeho brýle jakési fólie, které si tam má nalepit, prý to je něco jako žiletky, a mělo by mu to ten obraz spojit, nebo co, zatím s tím nic moc nevidí, nemůže teď s těma brýlema ani řídit. Na kontrolu jde 7.ledna.