... tam k nám nechodí a nebude!
To se mi také nezdá dobré - děti mají mít podle mě jistotu, že doma se jim nic nestane.
Vždy jsme byli buď na nějaké akci s dalšími lidmi, třeba v restauraci/pizzeri/mikulášském vlaku apod., nebo se šli projít, cestou potkali nějaké náhodně Mikuláše, čerty a anděly - a pak jsme se vrátili a našli něco na balkoně a/nebo před dvěřmi.
V tomto smyslu tedy na Mikuláše "hrajeme". To za nebezpečné nepovažuji.
Také jsme nikdy nijak moc nevyhrožovali čertem, říkáme že jen straší, ale není zlý...
Navíc jsem to celé letos obohatili o jednu řeckou (před-)vánoční tradici z ostrovů, a sice zdobit vánoční loď a dát ji rozsvícenou do okna. Sv. Mikuláš je totiž kromě toho, že byl dobrodinec zejména vůči dětem, také ochráncem námořníků! A jelikož všichni máme rádi vodu, moře, lodi... tak se nám to zalíbilo. A kluci dnes uvěřili že nás díky té lodičce Mikuláš rychle našel a dal veeelkou nadílku na balkon
!
Líbí se mi kombinovat různé tradice a zvyky tak, aby se líbily celé rodině a mělo to své kouzlo.