Nečetla jsem tu diskuzi, ale sdílím tvé pocity.
U nás doma, když jsem byla malá, ale ani teď, když mám dítě, nikdy čerti nebyli. Bála jsme se, syn se bojí, ve školce ho s čertama tak vystrašili, že se začal počůrávat. Mně ta trojice nikdy nepřišla pro mě zajímavá, ani nevím, proč, tyhle převleky mě spíš děsily.
Dokud děti věří na Ježíška, pak bych je při tom nechala. Lež to není, já mám na to nádherné vzpomínky, i když v sedmi letech, jako můj syn, už jsem nevěřila. On bezmězně ano a nedá si ani vymluvit, že někomu se dárky kupují. Není to pravda, on ho viděl a navždy ho bude milovat.
Proč bych mu to měla brát?