naštěstí moje děti jsou v komunikaci dost "voráchlý", takže je nezkruší jen tak něco. Takže tohle neznám, spíš nám komplikuje nácvik nových slov fakt, že kluk je srandista - jako třeba pít (naučil se základní slabiku pi v souvislosti s tím, jak dělá kuře, často si slovo pít nemohl vybavit, občas mu vyšlo mít, tak jsem začali napovídat - vzpomeň si na kuře, pípípí pít, co myslíš, k pobavení širokého obecenstva kluk začne kokoko a čeká, co jako bude, bohužel jsme se tomu napoprvé museli zasmát a teď neřekne pít bez šaškáren).

Jméno se naučil říct velice nedávno, ale dělá s tím taky fóry, poprvé jsem to normálně obrečela.